Ochrana a opravy stávajících budov jsou stále důležitější. Kromě ochrany před povětrnostními vlivy a odolnosti se u novostaveb stále více pozornosti věnuje zpevňování budov. Jedním ze systémů, které jsou pro tento účel k dispozici, je torkretový beton vyztužený vlákny.

Tento kompozitní systém nejenže poskytuje dlouhodobou ochranu stávající stavební konstrukci, ale může také zvýšit její nosnost. Pro zkoušení betonů vyztužených vlákny již existují různé zkušební metody, jejichž cílem je stanovit zbytkovou únosnost po překročení maximální pevnosti.

Tyto zkušební metody vyžadují pokročilou zkušební technologii, protože jsou řízeny deformací a přesahují Fmax (maximální pevnost). Nezřídka se stává, že značná část energie uložené ve zkušebním rámu musí být ze systému rychle odvedena v řádu milisekund, aby byla zachována požadovaná rychlost deformace v bodě porušení.

Pro zkoušení konstrukčních nátěrů existuje poměrně nový zkušební postup podle normy EN 14891. Při této zkušební metodě se z nosného materiálu vyrobí nejlépe tenký hranol o rozměrech 40 x 12(15) x 160 mm, který uprostřed obsahuje předem stanovený bod zlomu.

Poté se nátěr nanese na jednu stranu podle pokynů výrobce a v případě potřeby se uloží. Následně se hranol zlomí ve specializovaném zařízení na nepotažené straně v předem stanoveném bodě zlomu. Vznikne tak přesně definovaný zkušební vzorek v tahu, který umožňuje reprodukovatelné testování přilnavosti, pružnosti a pevnosti povlaků v tahu.

K tomu potřebuje malý zkušební stroj předem definované adaptéry s pozitivním uzamčením, které iniciují zatížení bez vyvolání napětí.